5 nejčastějších chyb při plánování nákladů stavby po změně stavebního zákona (2026)
Autorka: Štěpánka Čížková Babicová, rozpočtářka a přípravářka staveb s více než 20 lety praxe · Publikováno 22. července 2026 · Datum aktualizace: 22. července 2026
Nový stavební zákon změnil pravidla povolování staveb v ČR. Zároveň se posunul způsob, jakým je potřeba plánovat rozpočet. Podívejte se na 5 nejčastějších chyb při plánování nákladů stavby domu v roce 2026.
Nový stavební zákon (zákon č. 283/2021 Sb.) zásadně změnil způsob, jakým se v České republice povolují stavby rodinných domů. Od 1. července 2024 platí pro všechny stavebníky a v roce 2026 už podle něj běží prakticky každé nové povolení. Změnil se úřad, změnil se postup, změnila se digitalizace i lhůty.
Všechny ceny v článku jsou orientační a uvádím je bez DPH, stav 10/2026.
Co se ale nezměnilo, je způsob, jakým lidé plánují rozpočet stavby. A právě v tom vzniká nejvíc problémů.
Z praxe vidím, že mnoho stavebníků stále přemýšlí nad rozpočtem stejně jako před pěti lety. Jenže zákon a s ním celý proces povolování vypadá dnes jinak. To znamená, že i rozpočet je potřeba postavit jinak.
V tomto článku Vám ukážu pět nejčastějších chyb při plánování nákladů stavby domu po změně stavebního zákona. Nepůjde o katalogové rady, ale o věci, které vidím opakovaně na skutečných rozpočtech skutečných rodinných domů v roce 2026.
Co se vlastně změnilo (a proč to má vliv na rozpočet)
Než se pustíme do konkrétních chyb, potřebujete rozumět jedné věci. Nový stavební zákon totiž není jen administrativní úprava. V praxi ovlivňuje tři věci, které se mohou promítnout i do peněz:
- Nové uspořádání stavebních úřadů. Stavební úřady zatím zůstávají u obcí a krajů. Přechod agendy na státní úřady rozvoje území přináší až novela z roku 2026, proto si před podáním žádosti ověřte, který úřad bude ve vaší věci příslušný.
- Digitalizace přes Portál stavebníka. Podání, dokumentace i komunikace obvykle probíhají elektronicky, zákon však v určitých případech listinnou formu nevylučuje.
- Společné řízení, více vazeb. Řízení o povolení stavby může v sobě u řady záměrů spojovat více dřívějších samostatných kroků, například vazbu na územní plán a stanoviska dotčených orgánů. Konkrétní podoba záleží na typu stavby.
Zákon slibuje kratší lhůty. Realita je zatím smíšená. Někde se povolení skutečně zrychlilo, jinde jsou úřady vytížené a lhůty se protahují. Přesné statistiky pro rok 2026 nelze spolehlivě ověřit v jednom čísle, proto je berte jako orientaci.
Pro rozpočet je z mé zkušenosti důležité tohle: proces je jiný, na dokumentaci jsou v řadě případů kladeny vyšší nároky a chyby v přípravě dnes obvykle stojí víc peněz než dřív. A právě proto je vhodné plánování nákladů dělat jinak.
Chyba č. 1 – Rozpočet začíná až po projektu
Tuhle chybu vidím úplně nejčastěji. A po změně zákona je ještě dražší než dřív.
Typický scénář bývá takový. Stavebník osloví projektanta, domluví se na návrhu, vzniká studie, potom dokumentace pro povolení stavby a teprve někde na konci padne otázka: „A kolik nás to vlastně bude stát?"
Odpověď obvykle překvapí. Cena vyjde o statisíce, někdy o milion vyšší, než si stavebník představoval.
Před změnou zákona bývalo obvykle jednodušší projekt v průběhu upravit. Dnes je situace zpravidla jiná. Dokumentace prochází digitálním procesem přes Portál stavebníka a zásadní změna může znamenat její přepracování a opětovné projednání s dotčenými orgány. To v praxi stojí čas i peníze.
Co s tím:
Rozpočet nesmí vzniknout až po projektu. Musí vzniknout před ním, alespoň v orientační podobě. Ideálně jako finanční rámec, ve kterém se projektant pohybuje.
Než oslovíte projektanta, měli byste vědět:
- kolik chcete a můžete do stavby investovat,
- jaká je Vaše maximální možná částka,
- jaká je rezerva na nečekané výdaje,
- jaké jsou Vaše priority (velikost, technologie, standard).
Pro první orientaci Vám pomůže Kalkulačka ceny domu a Kalkulačka velikosti domu. Nedají Vám přesnou cenu, ale nastaví reálný rámec.
Chyba č. 2 – Podcenění nákladů na projekt a povolení po nové úpravě
Druhá častá chyba se týká přímo důsledků nového zákona. Lidé v rozpočtu počítají s cenou projektu podle starých čísel, která znají od známých nebo z pěti let starých článků. Jenže dnes jsou náklady jinde.
Nová právní úprava (zejména zákon č. 283/2021 Sb. a prováděcí vyhláška č. 131/2024 Sb.) upravuje rozsah a obsah dokumentace. V praxi to u řady projektantů znamená větší důraz na kompletnost podkladů a stanovisek. Digitalizace zjednodušila samotné podání, ale u některých kanceláří zvýšila nároky na jeho přípravu. Projektant obvykle připravuje dokumentaci tak, aby prošla elektronickým procesem a byla vnitřně konzistentní.
To se v praxi může promítnout do vyšší ceny za projekt i za inženýrskou činnost. Přesné částky nelze zobecnit, protože se liší podle:
- lokality (Praha vs. menší obce),
- složitosti domu,
- zvoleného projektanta,
- rozsahu dokumentace (studie, dokumentace pro povolení stavby a dokumentace pro provádění stavby; dřívější DUR a DSP podle nového zákona už neexistují, i když se s těmito zkratkami v nabídkách projektantů stále setkávám).
Orientační rozpětí, se kterým se v roce 2026 setkávám v praxi:
Uvedené ceny jsou orientační a vycházejí ze zkušeností z praxe autorky. Skutečná cena závisí zejména na lokalitě, rozsahu dokumentace, složitosti stavby a konkrétním projektantovi. Přesnou cenu vždy zjistíte poptávkou konkrétního projektanta.
Co s tím:
Do rozpočtu si od začátku dejte reálnou položku na projekt a povolení. Ne 40 000 Kč, jak psal někdo v roce 2019, ale skutečnou částku odpovídající roku 2026 a nárokům dnešního procesu.
Chyba č. 3 – Nezapočítané „vedlejší" náklady
Tohle je klasika, která se táhne rozpočty už roky. Ale po nové úpravě zákona nabírá další rozměr.
Mnoho stavebníků má v hlavě cenu domu, tedy „to, co stojí ta stavba". Do rozpočtu ale nezapočítají:
- projektovou dokumentaci,
- inženýring a poplatky,
- geodetické zaměření a průzkumy,
- přípojky (voda, kanalizace, elektřina, případně plyn),
- terénní úpravy,
- oplocení, zpevněné plochy, vjezd,
- vybavení interiéru (kuchyně, podlahy, dveře, osvětlení).
Součet těchto položek u běžného rodinného domu se v praxi pohybuje běžně mezi 500 000 a 1 500 000 Kč.
V praxi po nové úpravě vnímám větší důraz na koordinaci stanovisek dotčených orgánů v rámci jednoho řízení. U řady záměrů se tak přípojky, napojení na sítě nebo posouzení dopravy řeší společně s povolením stavby. V praxi to obvykle znamená, že tyto položky je vhodné mít v rozpočtu od začátku a neodkládat je „na později".
Z praxe vidím, že nejčastěji podceněné položky bývají:
- přípojky (u vzdálenějších pozemků klidně 200 000 – 500 000 Kč),
- terénní úpravy u svažitých pozemků,
- oplocení a zpevněné plochy okolo domu.
Co s tím:
Do rozpočtu vždy zahrňte celou stavbu, nejen dům. Pomůže Vám Kalkulačka rezervy na stavbu domu a článek Na co lidé zapomínají v rozpočtu stavby domu.
Chyba č. 4 – Chybějící rezerva (nebo příliš malá)
Tuhle chybu potkávám snad u každého druhého rozpočtu.
Stavebník má „rozpočet přesně na korunu". Vypočítanou cenu domu, spočítané přípojky, dohodnutou cenu s dodavatelem. A žádnou rezervu.
Stavba je dlouhý proces. Trvá měsíce, někdy i roky. Za tu dobu se stane pravidelně několik věcí:
- objeví se nečekaný problém na pozemku,
- vzroste cena materiálu,
- dojde ke změně v projektu,
- objeví se skrytá vada,
- rozhodnete se pro lepší variantu technologie.
Nová úprava zákona tuto zkušenost z praxe nezmírnila. Naopak – vyšší nároky na dokumentaci mohou způsobit, že změny během stavby bývají administrativně náročnější a jejich náklady zpravidla rostou.
Doporučené rezervy z praxe v roce 2026:
U domu za 6 milionů to v praxi znamená rezervu přibližně 600 000 – 1 200 000 Kč. Uvedená doporučení vycházejí ze zkušeností z praxe autorky, nejde o zákonnou povinnost – konkrétní výše rezervy závisí na typu stavby, lokalitě a rozsahu prací.
Co s tím:
Rezerva není luxus. Je základ. Pokud si ji nemůžete dovolit, znamená to, že si nemůžete dovolit ani stavbu v aktuálním rozsahu. Lepší je zmenšit dům, než jít do stavby bez rezervy.
Detailněji jsem se rezervě věnovala v článku Jak velkou rezervu potřebujete na stavbu domu.
Chyba č. 5 – Rozpočet se plánuje bez ohledu na proces povolování
Poslední chyba je specifická právě pro dobu po změně zákona.
Mnoho stavebníků stále plánuje rozpočet jako číslo. „Máme 7 milionů, tolik chceme utratit." Jenže rozpočet stavby domu není jen číslo. Je to plán, který musí sedět s časem, procesem a povolením.
Nový stavební zákon změnil několik věcí, které mají přímý dopad na cash flow:
- Digitální podání znamená, že některé kroky jdou rychleji. Jiné naopak vyžadují lepší přípravu předem.
- Jednotné řízení může být rychlejší, ale zároveň znamená, že žádost musí být od začátku kompletní.
- Lhůty úřadu jsou dané zákonem, ale reálná průchodnost se liší lokalitu od lokality.
- Financování z hypotéky musí navazovat na fáze stavby a čerpá se postupně.
Když se rozpočet plánuje jen jako celková částka, bez ohledu na to, kdy který výdaj přijde, dostává se stavebník do problému. Peníze docházejí ve špatný moment. Nebo naopak čeká na povolení a mezitím platí za projektanta a přípravu bez příjmu z hypotéky.
Co s tím:
Rozpočet plánujte ve fázích:
- Před projektem – studie, zadání, orientační rozpočet, vlastní zdroje na rozjezd.
- Projekt a povolení – projektant, inženýring, poplatky, geodet.
- Před stavbou – smlouvy s dodavateli, přípojky, zábor, zařízení staveniště.
- Hrubá stavba – největší finanční zátěž, obvykle z hypotéky.
- Dokončení – řemesla, technologie, interiér.
- Kolaudace a dokončovací práce – rezerva, dokončení okolí.
Když víte, kdy který výdaj přijde, dokážete si k tomu naplánovat i příjmy, hypotéku a rezervu.
Shrnutí: co si z toho odnést
Nový stavební zákon nezměnil to, co dům stojí. Změnil ale prostředí, ve kterém se stavba plánuje. Přísnější dokumentace, digitální procesy, jednotné řízení a vyšší nároky na přípravu znamenají jednu věc:
Kvalita přípravy dnes rozhoduje o rozpočtu víc než kdy dřív.
Pět nejčastějších chyb, kterým se vyhněte:
- Nezačínejte projektem bez rozpočtu.
- Nepočítejte s cenami projektu podle starých čísel.
- Nezapomeňte na „vedlejší" náklady – přípojky, terén, interiér.
- Nastavte si reálnou rezervu, ne symbolickou.
- Neplánujte rozpočet jen jako číslo, ale jako proces v čase.
Když těchto pět věcí uděláte správně, ušetříte si pravděpodobně stovky tisíc korun. A hlavně měsíce zbytečného stresu.
Chcete plánovat rozpočet chytře od začátku?
Pokud stavbu teprve plánujete a chcete se vyhnout nejdražším chybám, může Vám pomoci Plán Stavím chytře. Provede Vás krok za krokem přípravou zadání, rozpočtového rámce i rozhodnutí, která musí padnout ještě před projektem.
Často kladené otázky (FAQ)
Co přesně změnil nový stavební zákon pro rodinné domy?
Zákon č. 283/2021 Sb. sjednotil povolování staveb do jednoho řízení a zavedl digitalizaci přes Portál stavebníka. Stavební úřady zatím zůstávají u obcí a krajů. Přechod agendy na státní úřady rozvoje území přináší až novela z roku 2026, proto si před podáním žádosti ověřte, který úřad bude ve vaší věci příslušný. U rodinných domů se změnil postup podání, vazby na dotčené orgány a formát dokumentace.
Zrychlilo se povolování rodinných domů po nové úpravě?
Zákon stanovuje kratší lhůty. Realita se ale liší lokalitu od lokality. V některých obcích proces skutečně běží rychleji, v jiných zůstává obdobný jako dřív. Konkrétní čísla nelze spolehlivě zobecnit.
Kolik stojí projekt rodinného domu v roce 2026?
Orientační rozpětí je 120 000 – 450 000 Kč včetně inženýringu a poplatků, podle složitosti domu a lokality. Přesnou cenu vždy zjistíte poptávkou konkrétního projektanta.
Jak velkou rezervu mám mít v rozpočtu stavby?
Minimálně 10 %, u standardního domu 12–15 %, u složitých staveb nebo svažitých pozemků klidně 20 %. U domu za 6 milionů to znamená 600 000 – 1 200 000 Kč.
Musí být rozpočet stavby hotový před projektem?
Ideálně ano, alespoň jako orientační finanční rámec. Projektant potřebuje vědět, v jakém rozpočtu se pohybuje, aby nenavrhoval dům, který si nebudete moci dovolit realizovat.
Kde plánování nákladů selhává nejčastěji?
Nejčastěji na „vedlejších" nákladech (přípojky, terén, oplocení, interiér) a na chybějící rezervě. Součet těchto položek se pohybuje běžně mezi 500 000 – 1 500 000 Kč.
Související články
- Na co lidé zapomínají v rozpočtu stavby domu
- Jak velkou rezervu potřebujete na stavbu domu
- Proč projektant nehlídá váš rozpočet
- Kolik stojí projekt domu a stavební povolení
- Nejčastější chyby před zahájením stavby